|
| |
|
|
Letecká záchranná služba na území Jihočeského kraje
KURŠ, Ondřej
Cílem diplomové práce je zjištění stavu zajištění letecké záchranné služby v současném stavu. Práce se zabývá analyzováním a komparací dvou nezávislých subjektů letecké záchranné služby v období 2018-2022. Došlo k porovnání a vyhodnocení současného stavu služeb letecké záchranné služby s předchozím poskytovatelem pomocí osobního navštívení základen, strukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření.
|
|
|
Výcvik lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému
BÍNA, Martin
Tato bakalářská práce je zaměřena na "Výcvik lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému". Skládá se z teoretické a výzkumné části. Obsahem teoretické časti je rozdělení základních složek Integrovaného záchranného systému, jejich vývoj v rámci výškových činností a základy metodiky odborné lezecké přípravy. Součástí teoretické části je také porovnání výbavy nutné pro výcvik a následné provádění činnosti ve výšce a nad volnou hloubkou. Výzkumná část byla řešena formou kvalitativního výzkumu. Práce se soustředí na zmapování a porovnání odborné lezecké přípravy členů lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému. Součástí je také zmapování a porovnání vybavení používaného při zásazích těchto lezeckých skupin. Získání dat proběhlo formou polo-strukturovaných rozhovorů, kterých se zúčastnilo 8 respondentů z řad lezců Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zásahové jednotky krajského ředitelství Policie ČR v Jihočeském kraji. Vzhledem k absenci jednotné lezecké metodiky v rámci základních složek IZS, slouží tato práce především k přiblížení odborné lezecké přípravy u těchto složek a porovnání vzájemných rozdílů.
|
|
| |
|
|
Analýza zásahů letecké záchranné služby
Müllerová, Monika ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Analýza zásahů letecké záchranné služby Cíle práce: Cílem práce je analýza a vytvoření uceleného přehledu zásahů letecké záchranné služby za období tří let (2009- 2011) na území České republiky. Dále si práce klade za cíl souhrnně popsat historický vývoj letecké záchranné služby na území České republiky, popsat její současný stav včetně vybavení, které letecká záchranná služby využívá. Metody práce: V práci je použita metoda sběru dat z dostupných zdrojů, analýza dat a následné srovnávání dat. Získaná data jsou prezentována prostřednictvím tabulek a grafů, které jsou detailně popsané, rozebrané a zhodnocené. Výsledky práce: Výsledkem práce je souhrnný popis letecké záchranné služby v minulosti a v současnosti. Zmapování středisek LZS, která se nacházejí na území ČR. Výsledek je podpořen grafickým znázorněním jednotlivých zásahů k neodkladným událostem ohrožujícím život a jejich následným srovnáním za období od roku 2009 do roku 2011. Klíčová slova: Letecká záchranná služba, záchranná služba, Kryštof, SAR, zásahy LZS
|
|
|
Lanové a lezecké techniky vpráci složek Integrovaného záchranného systému České republiky
ŠTIKAR, Jan
Tématem této bakalářské práce jsou "Lanové a lezecké techniky vpráci složek Integrovaného záchranného systému České republiky". Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část obsahuje kapitoly zabývající se složkami Integrovaného záchranného systému České republiky a jejich rozdělením na primární asekundární složky. Dále popisuje osobní vybavení lezce, prostředky k záchraně pacienta, uzlování při práci ve výškácha nad volnou hloubkou a lezecké techniky obecně. Výzkumná část byla realizována formou kvalitativního výzkumu. Bakalářská práce se soustředí na zmapování problematiky záchrany prostřednictvím lanových a lezeckých technik napříč složkami Integrovaného záchranného systému. Konkrétně se zabývá vybaveností prostředky k záchraně pomocí lanových a lezeckých technik vrámci jednotlivých složek, dále pak dovednostmi příslušníků lezeckých jednotek, jejich výcvikem a požadavky, které tito lezci musí splnit, aby mohli zastávat své funkce. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se zdravotnickými záchranářiu Letecké záchranné služby, policisty ze Zásahové jednotky krajských ředitelství Středočeského a Jihočeského kraje a Lezci Hasičských záchranných sborů Středočeského a Jihočeského kraje. Výzkumný soubor se skládá z 5 respondentů, jejichž výběr byl závislý na jejich zkušenostech. Výzkum byl realizován během měsíců června a červenceroku 2019. S ohledem na přednemocniční neodkladnou péči je tato práce přínosná přiblížením problematiky záchranných a evakuačních prací ve špatně přístupných lokalitách.
|
|
|
Analýza zásahů letecké záchranné služby
Müllerová, Monika ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Analýza zásahů letecké záchranné služby Cíle práce: Cílem práce je analýza a vytvoření uceleného přehledu zásahů letecké záchranné služby za období tří let (2009- 2011) na území České republiky. Dále si práce klade za cíl souhrnně popsat historický vývoj letecké záchranné služby na území České republiky, popsat její současný stav včetně vybavení, které letecká záchranná služby využívá. Metody práce: V práci je použita metoda sběru dat z dostupných zdrojů, analýza dat a následné srovnávání dat. Získaná data jsou prezentována prostřednictvím tabulek a grafů, které jsou detailně popsané, rozebrané a zhodnocené. Výsledky práce: Výsledkem práce je souhrnný popis letecké záchranné služby v minulosti a v současnosti. Zmapování středisek LZS, která se nacházejí na území ČR. Výsledek je podpořen grafickým znázorněním jednotlivých zásahů k neodkladným událostem ohrožujícím život a jejich následným srovnáním za období od roku 2009 do roku 2011. Klíčová slova: Letecká záchranná služba, záchranná služba, Kryštof, SAR, zásahy LZS
|
|
|
Struktura, obsah a komplexní specifika výcviku zdravotnického záchranáře se zaměřením na lanové techniky
SLÁDKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá strukturou, obsahem a komplexními specifiky výcviku zdravotnického záchranáře se zaměřením na lanové techniky. V práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem je zmapování specifik a struktury výcviku leteckých zdravotnických záchranářů pro využití lanových technik v praxi. Druhým cílem je zmapování vybavenosti letecké záchranné služby v jednotlivých krajích pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou a pro provedení záchrany za využití vrtulníku letecké záchranné služby. Třetím a posledním cílem je zmapování četnosti zásahů pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou a pro provedení záchrany za využití vrtulníku letecké záchranné služby. Teoretická část se zaměřuje na definici leteckého záchranáře, jeho osobnost a činnosti, které dle zákona může vykonávat. Dále je popsána stručná historie letecké záchranné služby, střediska letecké záchranné služby a volací znak, který používá letecká záchranná služba v České republice. Mezi činnostmi letecké záchranné služby byly definovány zásahy primární, sekundární, ostatní činnosti, indikace a kontraindikace k nasazení letecké záchranné služby. Práce se věnuje také celkovému školení záchranářů a jejich psychice při vykonávání této práce. V neposlední řadě jsou zde shrnuty lezecké prostředky. Praktická část popisuje výsledky výzkumu. Byla zvolena kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny se záchranáři leteckých záchranných služeb v rámci České republiky. Rozhovorů se zúčastnili záchranáři z Jihočeského kraje, Královéhradeckého kraje, Moravskoslezského kraje, Vysočiny, Západočeského kraje a Středočeského kraje. Věková hranice všech dotazovaných je 33 až 50 let. Všichni respondenti mají několikaletou praxi na letecké záchranné službě a byli vybráni záměrně. Rozhovory byly přepsány a shrnuty do tabulek, pro lepší přehlednost. Vyhodnocení výzkumných otázek. U první výzkumné otázky se frekvence, struktura a obsah výcviků liší. Rozdíl je patrný u leteckých záchranných služeb, které jsou pod vedením soukromých společností a státních složek. U druhé výzkumné otázky jsou specifika výcviku podobná hlavně u leteckých záchranných služeb, které jsou pod vedením soukromých společností, protože mají vyškolené záchranáře, které si sami školí, ale školí je i zástupci složek integrovaného záchranného systému. U třetí výzkumné otázky se vybavenost letecké záchranné služby v jednotlivých krajích pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou a pro provedení záchrany za využití vrtulníku letecké záchranné služby velmi podobá. Rozdíly jsou u leteckých záchranných služeb, které jsou pod vedením státních složek. Ve čtvrté výzkumné otázce nejsou významné rozdíly v četnosti zásahů v různých krajích České republiky. Všechny letecké záchranné služby jsou nasazeny v průměru 500x za rok. Díky tomu, že jsem si zvolila toho téma, jsem měla možnost více proniknout do této problematiky a prohloubit si své znalosti o jednotlivých prostředcích potřebných pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou a pro práci za využití vrtulníku letecké záchranné služby.
|
|
|
Historický vývoj letecké záchranné služby v České republice
KOTYZA, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj letecké záchranné služby v České republice. Práce je především zaměřena na komparaci historického a současného vývoje letecké záchranné služby v kraji Vysočina, včetně porovnání letecké techniky používané u letecké záchranné služby na Vysočině a rozsahu vybavení vrtulníku. První část se okrajově zabývá využitím vrtulníku, jakožto prostředku pro záchranu životů ve světě, především v době války v Koreji, kdy byly poprvé plošně využity v jednotkách M.A.S.H (Mobile Army Surgical Hospital). Dále je zde zahrnut vývoj letecké záchranné služby v Československu a rozbor historické analýzy letecké záchranné služby na území České republiky a vývoj společností, které tyto služby rozšiřovaly od roku 1987. Do této práce jsem zahrnul pouze vývoj na území dnešní České republiky. V bakalářské práci jsou také zmíněni současní státní (Armáda ČR, Policie ČR) a soukromí provozovatelé (DSA, a.s. a Alfa-Helicopter, spol. s.r.o.), včetně hlavních provozovatelů, kteří zde fungovali na počátku (Slov-Air a Bel-Air) a díky kterým bylo možné v České republice položit základy letecké záchranné služby v systému přednemocniční neodkladné péče. Druhá část práce je zaměřena na postupný vývoj jednotlivých středisek letecké záchranné služby v České republice. Vzhledem ke společnému vývoji letecké záchranné služby na území Československa, je tato část práce zaměřena pouze na historický vývoj v České republice po roce 1987. Tímto jsou zde zahrnuty střediska letecké záchranné služby Praha (Kryštof 01), Brno (Kryštof 04), Ostrava (Kryštof 05), Hradec Králové (Kryštof 06), Plzeň (Kryštof 07), Olomouc (Kryštof 09), Jihlava (Kryštof 12), České Budějovice (Kryštof 13), Ústí nad Labem (Kryštof 15), Havlíčkův Brod (Kryštof 17) a Liberec (Kryštof 18). Ve výzkumné části práce se zabývám průzkumem názorů osob, zainteresovaných v oblasti letecké záchranné služby, zdravotnické záchranné služby a dalších osob, spojených se systémem poskytování přednemocniční neodkladné péče. Pro dosažení výsledků práce, jsem se rozhodl provést šetření prostřednictvím metody Brainwriting, kdy jsem požádal výše zmíněnou skupinu lidí o vyplnění dotazníku obsahující otázky, týkající se této problematiky. Otázky v dotazníku jsou směřovány na problematiku historického a současného vývoje letecké záchranné služby v České republice s odkazem zhodnocení této tématiky na Vysočině. Kapitola diskuse je zaměřena na podrobnější vývoj letecké záchranné služby v kraji Vysočina. Je zde okrajově rozebrána letecká záchranná služba v Havlíčkově Brodě, která existovala od roku 1991 do roku 1994. Vzhledem k minimálnímu množství získaných informací, není tento bod popsán do velké hloubky. V dalším bodě se zabývám Leteckou záchrannou službou v Jihlavě, která působí na území Vysočiny již od roku 1991. Vzhledem k adekvátnímu množství informací a vstřícnému přístupu respondentů a zaměstnanců letecké záchranné služby, jsem podrobněji rozebral historický vývoj tohoto střediska a v některých částech jsem provedl porovnání se současným stavem. Konkrétně se zde zabývám stručnou historií základny, kde jsem zahrnul nejdůležitější milníky, které provázely jejich vývoj. Jedním z bodů, na který jsem se zaměřil, je zázemí výjezdové základny, kde je rozebráno postupné upravování podmínek pro personál záchranné služby. V dalších bodech je nastíněna historie a rozdíly v typech vrtulníků, které byli na střediscích využívány spolu s vybavením, ať už se jedná o zdravotnický materiál, tak i o jiné prostředky užívané při záchranných akcích jako je například Toughbook. V posledním bodě je nastíněno složení personálu letecké záchranné služby. Závěr této práce je soustředěn na zodpovězení položené výzkumné otázky, zda je letecká záchranná služba potřebnou a využívanou složkou zdravotnické záchranné služby.
|
|
|
Příprava zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu
VOTRUBOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přípravy zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat odbornou přípravu záchranáře k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Druhým cílem bylo zmapovat vybavenost výjezdových skupin k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, kde obě části se zabývají odbornou přípravou záchranářů a jejich vybaveností. Teoretická část nejdříve popisuje osobnost záchranáře. Jaké by měl mít předpoklady, aby mohl co nejlépe vykonávat činnost záchranáře. Dále jsou v této teoretické části tři větší okruhy. Do těchto okruhů jsem vybrala ty skupiny, které z mého pohledu, právě zasahují v nepřístupném terénu. Výškové záchranné družstvo v rámci Letecké záchranné služby, Horská služba České republiky a Vodní záchranná služba ČČK. U každé skupiny je popsána odborná příprava, kterou každý záchranář musí projít, aby mohl vykonávat činnost záchranáře v praxi. Dále jsou popisovány pomůcky, které jsou potřebné k transportu nebo samotné záchraně. Za důležité jsem také považovala se zmínit o fyzické přípravě záchranářů, psychologii a komunikaci. Také nebyla opomenuta problematika geografie. V praktické části jsou popsány výsledky výzkumu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly uskutečněny se záchranáři na jednotlivých základnách. V Dolní Vltavici, kde působí Vodní záchranná služba ČČK, Lipně nad Vltavou - Kramolín u Horské služby České republiky a Hosíně u Českých Budějovic, kde má svoji základnu Letecká záchranná služba. Rozhovorů se zúčastnilo 12 záchranářů. Jedna osoba byla ženského pohlaví. Věková hranice dotazovaných je od 27 let do 57 let. Byly záměrně vybrány zejména osoby, které mají za sebou již několikaletou praxi. Zároveň nebylo zapomenuto na záchranáře, kteří mají za sebou méně let praxe, ale byl u nich předpoklad, že se v dané problematice již orientují. Rozhovory byly přepsány a shrnuty do tabulek, pro lepší přehlednost. Vyhodnocení výzkumných otázek. U první výzkumné otázky, jsou rozdíly u záchranářů v odborné přípravě k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Z tabulky 5 vyplývá, že odborná příprava se liší zejména u Horské služby ČR. Tito záchranáři musí také absolvovat fyzické testy a jsou přezkušováni z geografie. Druhá výzkumná otázka, jsou rozdíly u jednotlivých výjezdových skupin ve vybavenosti pro záchranné činnosti v těžko přístupném terénu. Z tabulky 6 je patrné, že vybavenost se liší v motorových prostředcích v závislosti na terénu, ve kterém daní záchranáři nejvíce zasahují.
|
host ::
RSS.